Základní informace
Délka toku: 354 km
Plocha povodí: 26 658 km²
Průměrný průtok: 120,0 m³/s
Světadíl: Evropa
Země: Morava
Hydrologické pořadí: 4-10-01-001
Pramen
pod vrcholem Králického Sněžníku
50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d.
1 370,67 m n. m.
Ústí
do Dunaje
48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d.
Protéká
Morava; Česká republika (Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj)
Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj)
Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj
Mapa
OpenStreetMap Morava
Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká zemí Moravou v České republice až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Délkou toku a plochou povodí je po Vltavě a Labi třetí největší řekou v České republice. Její délka je 354 km, z toho 284 km (80 %) protéká moravským územím. Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v České republice, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km.
Název
Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří, a rakouské území Moravské pole.
Průběh toku
Horní tok
Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání a značné prohloubení, provedené v letech 1969–1977. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975–1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya.
Sídla
Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.
Větší přítoky
Malá Morava (L)
Krupá (L)
Branná (L)
Desná (L)
Moravská Sázava (P)
Mírovka (P)
Rohelnice (L)
Třebůvka (P)
Oskava (L)
Trusovický potok (L)
Bystřice (L)
Týnečka (L)
Bečva (L)
Blata (P)
Valová (P)
Haná (P)
Moštěnka (L)
Kotojedka (P)
Rusava (L)
Dřevnice (L)
Březnice (L)
Salaška (P)
Olšava (L)
Dlouhá řeka (P)
Svodnice (L)
Syrovinka (P)
Velička (L)
Myjava (L)
Dyje (P)
Zaya (P)
Rudava (L)
Malina (L)
Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.
Vodní režim
Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo říční km plocha povodí
[km²] průměrný průtok (Qa)
[m³/s] stoletá voda (Q100)
[m³/s]
Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 1,88 72,5
Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 6,29 189,0
Moravičany 272,80 1561,19 17,10 394,0
Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 20,80 483,0
Olomouc - Nové Sady 232,30 3323,59 26,40 551,0
Kroměříž 193,70 7030,31 51,20 860,0
Spytihněv 169,20 7891,12 55,60 817,0
Strážnice 133,50 9145,84 59,30 790,0
Lanžhot 79,00 9721,81 61,10 791,0
ústí 0,00 26658,00 120,00
Povodně 1997
Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydech, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
Využívá se k zavlažování a výrobě vodní energie. Je to jedna z nejvíce regulovaných řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Zajímavosti
Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.