Odra

Základní informace
Délka toku: 854 km
Plocha povodí: 118 861 km²
Průměrný průtok: 535 m³/s
Světadíl: Evropa
Země: Morava, Slezsko a další
Hydrologické pořadí: 2-01-01-001
Pramen
Oderské vrchy
49°36′48,3″ s. š., 17°31′12,5″ v. d.
634 m n. m.
Ústí
do Štětínského zálivu
53°36′6″ s. š., 14°35′23″ v. d.
0 m n. m.
Protéká
Morava; Česká republika (Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj), Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), Německá spolková republika (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česká republika 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)

Odra (německy Oder; slezsky Uodra; polsky Odra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v České republice a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem.

Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 113 km je v České republice, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v České republice (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.

Průběh toku

Pramen Odry (německy Die Oderquelle) se nachází 634 m.n.m pod Fidlovým kopcem (poblíž obce Kozlov a zaniklé vesnice Varhošť) v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj).

Další informace a historie

Z Kozlova vede k prameni Odry, ve vojenském újezdu Libavá, červená turistická značka, která je přístupná jen o víkendech a svátcích. V jiném termínu se musí žádat o povolení.

U pramene je zřízena naučná stezka „U pramene Odry“ s několika zastaveními.

V kronice města Odry z roku 1830 je uvedeno, že pramen lokalizovali dva němečtí obchodníci v roce 1823. S vědomím majitele panství, hraběte Leopolda Podstatzkého von Liechtenstein-Kastelkorn, nechali postavit na místě pramene malou zděnou studánku, nad kterou dal hrabě postavit šestibokou besídku. Vznikl tak Horní pramen „Oder Quelle“ na území dnes již zaniklé obce Varhošť. Horní pramen se však oproti současnému prameni nacházel západním směrem asi o 75 metrů dále a později zanikl.

Na konci 19. století vznikl spor mezi panstvím veseličským a olomouckou kapitulou o pramen Odry. Vznikl také Spodní pramen „Unter Quelle“, který je totožný se současným pramenem. Z prestižních důvodů vznikla v místě horního pramene roubená dřevěná studánka a čtyřhranný dubový sloup se stříškou a obrázkem Madony s dítětem. Voda z této studánky pak stékala do studánky zděné na dolním prameni. V létě horní pramen vysychal.

V letech 1850 až 1910 stála u Spodního pramene půlkruhová zděná kaplička s kopulovitou střechou. Po jejím zničení padajícími stromy, byla postavena nová dřevěná šestiboká besídka s jehlancovou střechou krytou břidlicí.

Novější dřevěná podezděná besídka se studánkou, byla pro turisty zřízena v r. 1960 a od té doby byla několikrát opravována.

Pramen Odry byl dne 1. června 1991 zpřístupněn pro veřejnost.

V České republice Odra protéká přes Vojenský újezd Libavá (zde je řeka veřejnosti většinou nepřístupná), přes město Odry, českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Obvykle jedenkrát ročně, může být horní tok Odry a jeho okolí (tj. ve vojenském újezdu Libavá) přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Města

Největším městem na Odře je Vratislav.

    přímo na Odře – Odry, Studénka, Ostrava, Bohumín (jako poslední město na Odře v ČR), Ratiboř, Kędzierzyn-Koźle, Krapkowice, Opole, Brzeg, Oława, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, Ścinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzański, Nowa Sól, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Słubice, Kostrzyn nad Odrą, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police
    na březích průlivu Dziwna (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) – Wolin, Kamień Pomorski, Dziwnów
    na březích průlivu Svina (mezi ostrovy Wolin a Usedom) – Svinoústí
    na březích průlivu Peena (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) – Usedom, Lassan, Wolgast
    na březích Štětínského zálivu – Nowe Warpno, Ueckermuende

Větší přítoky

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území České republiky

Existuje řada bezejmenných přítoků a v následujícím textu jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější.

    Smolenský potok, zprava
    Střelenský potok, zleva
    Libavský potok, zleva, ř. km (zhruba) 121,7
    Plazský potok, zprava, ř. km (zhruba) 121,5
    Mastnický potok, zprava
    Lazský potok, zleva
    Podleský potok, zleva
    Tichý potok, zleva
    Oldřůvka, zleva
    Točitý potok, zprava
    Klikatý potok, zprava
    Studený potok, zprava
    Chudý potok, zprava

    Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0
    Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5
    Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0
    Vítovka, zleva, ř. km 88,8[1]
    Zlatý potok, zleva, 87,8[2]
    Stodolní potok, zprava, 87,6[2]
    Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7
    Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3
    Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4
    Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1
    Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6
    Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6
    Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7
    Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2
    Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0
    Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8
    Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6
    Opava, zleva, ř. km 21,6
    Ostravice, zprava, ř. km 14,9
    Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4
    Bečva, zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)
    Olše, zprava, ř. km 0,0

Přítoky Odry na území Polska a Německa

    zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna[3] (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (s přítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica

    zleva – Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osoblaha, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęza, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kačava (Kaczawa), Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bobr, Olcha, Racza, Lužická Nisa

Přehrazení řeky

Na území ČR je na řece Odra pouze Barnovská vodní nádrž poblíže hranice vojenského újezdu Libavá. Řeka je také regulovaná četnými jezy.

Vodní režim

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s. Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640 m³/s.

Vodní režim Odry na území České republiky

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:

Hlásné profily na území České republiky:
místo     říční km     plocha povodí     průměrný průtok (Qa)     stoletá voda (Q100)
Odry     81,98     411,36 km²     3,6 m³/s     199 m³/s
Svinov     19,12     1613,73 km²     12,6 m³/s     571 m³/s
Bohumín     3,32     4663,77 km²     41,6 m³/s     1810 m³/s

Využití

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Mlýny a pily na Odře

Mlýny a pily jsou seřazeny po směru toku řeky.

    Eliščiná – Vojenský újezd Libavá, okres Olomouc
    Schindelův mlýn – Varhošť, okres Olomouc
    Novoveský mlýn (vojenský újezd Libavá) – Nová Ves nad Odrou, okres Olomouc
    Drexlerova pila – Vojenský újezd Libavá, okres Olomouc
    Velkostřelenský mlýn – Velká Střelná, okres Olomouc
    Olejovický mlýn – Olejovice, okres Olomouc
    Nový mlýn (vojenský újezd Libavá) – Rudoltovice, okres Olomouc
    Starooldřůvský mlýn – Staré Oldřůvky, okres Olomouc
    Novooldřůvský mlýn – Nové Oldřůvky, okres Olomouc
    Spálovský mlýn – Spálov, okres Nový Jičín
    Vodní mlýn Wesselsky – Loučky nad Odrou, okres Nový Jičín
    Mlýny v Loučkách (Odry) – Loučky nad Odrou, okres Nový Jičín

Historie

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obrannou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Zajímavosti

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (Praha – Olomouc –) Bohumín – Žilina a zpět.