Sázava

Základní informace
Délka toku: 225,9 km
Plocha povodí: 4350,3 km²
Průměrný průtok: 25,2 m³/s
Světadíl: Evropa
Země: Morava, Čechy
Hydrologické pořadí: 1-09-01-001
Pramen
severozápadně od Šindelného vrchu
49°40′18,7″ s. š., 15°56′7,9″ v. d.
757 m n. m.
Ústí
do Vltavy v Davli
49°53′11″ s. š., 14°23′38″ v. d.
200 m n. m.
Protéká
Morava; Česká republika (Kraj Vysočina - Žďár nad Sázavou), Čechy; Česká republika (Havlíčkův Brod, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava

Sázava (německy Sasau) je řeka na Moravě a v Čechách v České republice. U Najdeku a Šlakhamrů tvoří Sázava část historické zemské hranice Čech a Moravy. Odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní oblast Středočeské pahorkatiny. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální jméno nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, způsobenou odnosem jílovité půdy, kterou je zvlášť dobře vidět na soutoku s Vltavou. Celková délka řeky činí 225,9 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Plocha povodí měří 4350,3 km². Jméno je zmíněno k roku 1045 (flumen Zazoa) je odvozeno příponou –va od slovesného základu sáza-. Znamená řeku sázavou, tedy usazující kaly, přinášející mnohé nánosy.

Průběh toku


Pramení na Moravě jako Stružný potok zhruba 1 km severozápadně od Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 m na severozápadě katastru obce Cikháj. Tento potok spolu s dalšími menšími toky napájí rybník Velké Dářko. Od výtoku z Velkého Dářka je již říčka nazývána Sázavou. O její pramen se v minulosti vedly spory, neboť zdrojnice odtékající z Velkého Dářka, dnes označovaná jako Sázava, se původně jmenovala Polná a naopak současný Stržský potok je v kronikách uváděn jako Sázava, což má i své hydrologické opodstatnění ve větší ploše povodí i větším průměrném průtoku v místě soutoku obou zdrojnic.

Mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (ř. km 184) řeka protéká údolím s velkým spádem a peřejemi. Za Přibyslaví se údolí otvírá a řeka meandruje k Havlíčkovu Brodu (ř. km 163). Tento charakter má až pod město Světlá nad Sázavou (ř. km 144). Zde se údolí řeky svírá a tvoří nejkrásnější část – peřeje Stvořidla (od ř. km 139, délka cca 5 km). Po několika kilometrech řeka přechází do středního toku, který je mírný, s častými jezy a bez proudu.

Charakter řeky se opět mění až pod Týncem nad Sázavou (ř. km 19) u Krhanic (ř. km 15). Tok se zařezává do hlubokého údolí se strmými stráněmi, kde se v kamenném řečišti vytváří četné peřeje. Zde pod Medníkem se nachází několik známých trampských osad (např. Toronto). Po průtoku Pikovicemi (ř. km 3,5) se řeka opět uklidní a vlévá se u Davle do Vltavy, jejíž hladina je zde vzdutá Vranskou přehradou.

Větší přítoky


Hustota říční sítě

Největším přítokem Sázavy podle délky toku, plochy povodí a vodnosti je řeka Želivka. Průměrná hustota říční sítě činí 1,29 km/km². Celkově se v povodí Sázavy nachází 4890 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 1369 vodních toků v délce 1 až 10 km. Vodotečí dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem třicet tři. Potoků o délce mezi 20 až 40 km je celkem čtrnáct. V povodí Sázavy se nalézá pouze jeden vodní tok o délce 40 až 60 km. Je jím řeka Trnava, dlouhá 56,3 km. Vodní toky delší než 60 kilometrů jsou v povodí jen tři: kromě samotné Sázavy jsou to ještě řeky Želivka a Blanice.

    Stržský potok, zleva, ř. km 211,6
    Staviště, zleva, ř. km 209,8
    Poděšínský potok, zleva, ř. km 192,1
    Losenický potok, zprava, ř. km 187,5
    Doberský potok, zprava, ř. km 181,7
    Borovský potok, zprava, ř. km 177,6
    Simtanský potok, zprava, ř. km 172,4
    Břevnický potok, zprava, ř. km 166,6
    Šlapanka, zleva, ř. km 164,4
    Žabinec, zleva, ř. km 162,6
    Úsobský potok, zleva, ř. km 156,9
    Perlový potok, zleva, ř. km 153,3
    Lučický potok, zprava, ř. km 152,0
    Křivoláčský potok, zleva, ř. km 151,0
    Ředkovský potok, zleva, ř. km 149,9
    Sázavka, zprava, ř. km 144,8
    Závidkovický potok, zleva, ř. km 144,2
    Žebrákovský potok, zprava, ř. km 142,5
    Pstružný potok, zleva, ř. km 141,1
    Olešenský potok, zprava, ř. km 129,1
    Jestřebnice, zprava, ř. km 123,9
    Ostrovský potok, zprava, ř. km 105,0
    Želivka, zleva, ř. km 98,8
    Štěpánovský potok, zleva, ř. km 95,6
    Čestínský potok, zprava, ř. km 88,6
    Losinský potok, zprava, ř. km 86,4
    Blanice (Vlašimská), zleva, ř. km 78,6
    Křešický potok, zleva, ř. km 71,9
    Nučický potok (nazývaný též Vlkančický potok), zprava, ř. km 49,1
    Jevanský potok, zprava, ř. km 48,7
    Vodslivský potok, zleva, ř. km 46,5
    Mnichovka, zprava, ř. km 37,6
    Benešovský potok, zleva, ř. km 32,3
    Konopišťský potok, zleva, ř. km 31,3
    Mokřanský potok, zprava, ř. km 27,2
    Kamenický potok (nazývaný též Čakovický potok), zprava, ř. km 22,5
    Janovický potok, zleva, ř. km 19,2
    Chotouňský potok, zprava, ř. km 9,7

Vodní režim

Sázava patří mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60% celoročního odtoku. Maxim dosahuje od února do dubna, což je způsobeno táním sněhu na Českomoravské vrchovině. Minimální průtoky má v letních a podzimních měsících. V červnu až srpnu mohou hladinu zvýšit přívalové srážky.

Průměrný průtok u ústí činí 25,2 m³/s. Ten je ochuzen o odběr pitné vody pro Prahu z povodí Želivky (průměrně 2,5 m³/s).

Průměrné měsíční průtoky Sázavy ve stanici Nespeky v roce 2014:

Hlásné profily:
místo     říční km     plocha povodí     průměrný průtok (Qa)     stoletá voda (Q100)     poznámky
Polnička     214,90     28,31 km²     0,33 m³/s     20,0 m³/s     –
Žďár nad Sázavou     207,45     100,20 km²     1,01 m³/s     52,6 m³/s     –
Sázava     197,85     131,88 km²     1,24 m³/s     65,0 m³/s     –
Havlíčkův Brod     166,90     381,29 km²     3,38 m³/s     139,0 m³/s     –
Chlístov     157,50     794,87 km²     5,40 m³/s     230,0 m³/s     –
Světlá nad Sázavou     144,10     1142,12 km²     7,32 m³/s     292,0 m³/s     –
Zruč nad Sázavou     105,20     1420,68 km²     9,35 m³/s     336,0 m³/s     –
Kácov     87,20     2814,42 km²     14,20 m³/s     552,0 m³/s     průtok – vliv VD Švihov
Český Šternberk     75,45     3431,74 km²     20,90 m³/s     597,0 m³/s     není aktualizováno
Nespeky     27,15     4038,65 km²     19,40 m³/s     702,0 m³/s     průtok – vliv VD Švihov

Využití

Vodáctví

Sázava je vodáky často vyhledávanou řekou. Pro ty, kteří vyhledávají divokou vodu, jsou atraktivní zejména Stvořidla a za velmi vysokých vodních stavů i peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně zvýšeného vodního stavu. Úsek pod Týncem bývá sjízdný po většinu roku, ovšem období největšího sucha bývají obvykle právě ve vodácky atraktivním období letních prázdnin. Na středním a dolním toku je vybudována vodácká infrastruktura. Nacházejí se zde vodácké kempy a tábořiště a působí několik půjčoven vodáckého vybavení. Spodní úsek Sázavy je jediný po většinu roku sjízdný a peřejnatý úsek řeky blízko Prahy; díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na Sázavě velký počet vodáků. V létě je hojně navštěvovaný střední a dolní tok mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Lákadly Sázavy jsou půvabná příroda, občas mírné peřeje a řada sjízdných jezů. Přímo na řece se nachází i mnoho historicky zajímavých míst, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava , zřícenina Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou a další.

Nebezpečné jezy na Sázavě:
název jezu     říční km     výška jezu     délka jezu     poznámky
Horka     108,65     2,1 m     53 m     –     Horka II
Český Šternberk     75,50     2,9 m     68 m     Nejnebezpečnější jez na Sázavě!
Sázava - Černé Budy     54,65     3,5 m     90 m     –     Jez Černé Budy
Kaňov     16,20     2,1 m     51 m     Velmi nebezpečný jez!

Lodní doprava

Historie

Výstavbou přehrady ve Vraném nad Vltavou (1930–1936), jejíž napouštění započalo v listopadu roku 1935, se vzedmula hladina Sázavy až po dolní špičku ostrova v Pikovicích. Na konci 30. let 20. století zde existovala pravidelná osobní vodní doprava, kterou provozovala Pražská paroplavební společnost. V přístavišti v Pikovicích bylo tak možno zahlédnout například motorovou loď Sázavu vyrobenou v Německu v berlínské loděnici Anker v roce 1928, jejíž kapacita činila 100 osob.

Současnost

V červnu roku 2018 bylo možno na Sázavě spatřit motorovou loď Odru, jejíž předem připravená plavba měla ověřit splavnost řeky do Pikovic. Plavba proběhla hladce.

Dolní tok Sázavy od Pikovic (říční km 2,50) po ústí v Davli (říční km 0,00) patří mezi vodní cesty účelové.

Viz též Přívozy na Sázavě.

Mlýny

    Brdíčkův mlýn – Najdek na Moravě, Hamry nad Sázavou, okres Žďár nad Sázavou

Města ležící na řece

    Žďár nad Sázavou
    Přibyslav
    Havlíčkův Brod
    Světlá nad Sázavou
    Ledeč nad Sázavou
    Zruč nad Sázavou
    Sázava
    Týnec nad Sázavou