V
posledním sčítání lidu v roce 2011 se 63,7 % obyvatel České
republiky přihlásilo k české národnosti (86 % z těch, kteří
se k nějaké národnosti přihlásili), která zcela převažuje ve
všech okresech České republiky, 4,9 % obyvatel deklarovalo
národnost moravskou a 0,1 % národnost slezskou, v obou případech
rovněž hovořící převážně česky.
Podle názoru
Českého statistického úřadu jde o důsledek rozdělení české
národnosti, před sčítáním v roce 1991 ještě jednotné, v
důsledku medializace moravské národnostní problematiky a tedy do
jisté míry uměle; politická strana Moravané tento stav naopak
hodnotí jako projev spontánního národního obrození. Faktem
zůstává, že moravskou, částečně slezskou a po určitou dobu i
českou a slovenskou národnost bylo v různých obdobích existence
Československa možno deklarovat jen omezeně (skupina nebyla
uváděna v koncových statistikách) nebo vůbec ne (ke skupině
nebylo možno se přihlásit) a teprve v roce 1991, krátce před
rozpadem státu, bylo poprvé plně přihlédnuto ke každé z těchto
čtyř národností jednotlivě.
Celkem 26 % obyvatel
České republiky využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost
nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku
národnosti a ponechalo ji prázdnou.
Zeměpis České republiky: země Čechy, Morava a Slezsko, zeměpisná jména a doplněk názvu