Po únoru 1948 začal nový komunistický režim pracovat na změně správního uspořádání Československa.
Výsledkem záměru kromě jiného bylo zrušení zemského zřízení a rozčlenění Československé republiky na kraje.
Podobu krajského zřízení vláda republiky schválila v listopadu 1948. Vláda rozhodla o zřízení 13 krajů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku. Národní shromáždění Československé republiky změny odsouhlasilo a zavedlo úplné soustřeďování správních orgánů veřejné správy do jednoho ústředí.
1. ledna 1949 bylo území Československa rozděleno mezi nově vzniklé kraje. Tyto kraje nepřihlížely k dřívějším hranicím jednotlivých českých zemí.
Bývalá země Moravskoslezská byla rozdělena mezi Brněnský kraj, Gottwaldovský kraj, Jihlavský kraj (který zasahoval hluboko do Čech), Olomoucký kraj a Ostravský kraj. Několik dříve moravských obcí se stalo součástí Českobudějovického kraje a Pardubického kraje.
9. dubna 1960 Národní shromáždění schválilo zákon o změně organizace územní správy ČSR. Zákonem se rušilo členění územní správy platné od roku 1949. Vstoupil v platnost 1. července 1960 a výrazně se jím snižoval počet krajů. Nové rozdělení územní správy nebralo zřetel na hranice jednotlivých zemí.
Na základě reformy z roku 1960 byla převážná část území někdejší země Moravskoslezské přerozdělena mezi Jihomoravský kraj (jehož součástí se stala i osada Jobova Lhota, historicky patřící k Čechám) a Severomoravský kraj.
Území na severozápadě Moravy a okolí Svitav a Moravské Třebové bylo začleněno do Východočeského kraje (roku 2000 bylo začleněno do Pardubického kraje).
Území na jihozápadě Moravy (Dačicko) k Jihočeskému kraji. S výjimkou katastrálních území Vesce u Počátek, Prostý a Horní Vilímeč, které nyní náležejí k českému městu Počátky v kraji Vysočina), bylo toto území po roce 2000 přičleněno k Budějovickému kraji, dnes Jihočeskému kraji.
Za pražského jara v roce 1968 byl z iniciativy poslanců Jihomoravského kraje a nově založené Společnosti pro Moravu a Slezsko podán Návrh na státoprávní a územní uspořádání Československé republiky. ČSR se měla stát trojdílnou federací tří rovnoprávných státoprávních subjektů Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska.
Návrh nebyl přijat. Stát byl uspořádán federativně na národnostním principu dvou hlavních národů Čechů a Slováků. Parlamentem České socialistické republiky se stala Česká národní rada, již tvořili poslanci z Čech, Moravy i Slezska.
Federální shromáždění dne 9. května 1990 přijalo usnesení, které odsoudilo zrušení Země Moravskoslezské a vyslovilo v něm pevné přesvědčení, že „nové ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví“.
Poslanci moravských politických stran zvolení v prvních svobodných volbách předložili návrh zákona na obnovení zemského zřízení. Předsednictvo České národní rady (ČNR), kde mělo převahu Občanské fórum, jej však ve výborech zamítlo.
Zejména počátkem 90. let pak proběhly ještě další snahy o obnovu Moravy jako samosprávné země. Tyto však vyšly naprázdno. Na počátku roku 1992 předložila vláda Petra Pitharta (KDU-ČSL) návrh na zemské uspořádání a jak říká politik po letech: Zklamal mě rozpad společného státu, zklamala mě prosazená podoba územně správního uspořádání. Moje vláda předložila na jaře 1992 návrh na zemské zřízení se zachováním bývalých okresů, který se ani neprojednával, ale jen proto, že se blížil rozpad federace a byly obavy z "nového dualismu".
Československo k 31. prosinci 1992 zaniklo a v roce 1997 došlo k zatím poslední úpravě česko-slovenské státní hranice, čímž se některé moravské pozemky, včetně osady U Sabotů, staly součástí Slovenské republiky.
Dne 1. ledna 2000 vstoupil v platnost zákon, který vytvořil na území České republiky 14 krajů, územně samosprávných celků. Tyto kraje neberou ohled na historické zemské hranice.
Po sametové revoluci v roce 1989 se objevilo množství politických stran, hnutí, sdružení a spolků, které dohromady vytvářejí tzv. moravské hnutí, jež se snaží o obnovu samosprávy Moravy a Českého Slezska.
V první polovině 90. let 20. století bylo významné Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), které v parlamentních volbách té doby získalo několik mandátů.
Politický význam moravistických stran však již v polovině 90. let upadl. Od té doby až dosud jsou tyto strany a spolky v politickém životě České republiky okrajovou záležitostí. Na činnost HSD-SMS se pokusila navázat strana Moravané. Od ní se v roce 2018 oddělilo Moravské zemské hnutí. Součástí moravského hnutí je také např. kulturní spolek Moravská národní obec.
Výstava Morava jako součást českého státu (2018)