Armáda České republiky se skládá z letectva, pozemních sil a podpůrných jednotek.
Prezident České republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil.
V roce 2004 byla zrušena základní vojenská služba a armáda se tak stala plně profesionální organizací.
12. března 1999 země vstoupila do
Severoatlantické aliance, v rámci níž plní své vojenské
závazky. Počet aktivních vojáků je přibližně 29 300 včetně
civilních zaměstnanců.
České jednotky se podílely na
operacích UNPROFOR, SFOR, EUFOR v Bosně a Hercegovině, KFOR v
Kosovu a ISAF v Afghánistánu. České letectvo se také podílí na
obraně vzdušného prostoru Pobaltských států a Islandu.
Vysokou
prestiž mají tradičně čeští vojenští chemici (dnes 31. pluk
radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci). Od svého
prvního nasazení v mezinárodních silách v operaci Pouštní
bouře roku 1991, patří k hlavním českým příspěvkům ke
spojeneckým akcím. Od roku 2003 liberečtí chemici pravidelně
velí mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické
ochrany Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force).
Výzbroj
Armády České republiky zahrnuje nadzvukové stíhačky JAS‑39
Gripen, bojové letouny Aero L‑159 Alca, útočné
helikoptéry Mil Mi‑35, obrněné transportéry: Pandur
II, BVP‑1, BVP‑2, OT‑90 a
modernizované tanky T‑72M4CZ.
Nejznámějšími
českými, potažmo československými, vojáky a vojevůdci
minulosti byli Jan Žižka, Albrecht z Valdštejna, Jan Radecký z
Radče, Ludvík Svoboda, Jan Kubiš, Jozef Gabčík či František
Fajtl.