Podle statistiky České unie sportu jsou nejpopulárnějšími sporty v ČR dle velikosti členské základny: fotbal, tenis, hokej, volejbal, florbal, golf, hokejbal, atletika, basketbal a lyžování.
Nejsledovanější sporty jsou: hokej,
biatlon, fotbal, lyžování, tenis, florbal, basketbal a
volejbal.
Čeští sportovci dosáhli významných mezinárodních
úspěchů. Gymnastka Věra Čáslavská má sedm zlatých
olympijských medailí (3× 1964, 4× 1968), legendární běžec
Emil Zátopek má čtyři (1× 1948, 3× 1952), tři zlaté mají
oštěpař Jan Železný (1992, 1996, 2000) a rychlobruslařka
Martina Sáblíková (2× 2010, 1× 2014). Dvě pak rychlostní
kanoisté Josef Holeček (1948, 1952) a Martin Doktor (1996),
kanoistka Štěpánka Hilgertová (1996, 2000) a oštěpařka Barbora
Špotáková (2008, 2012). Běžkyně Jarmila Kratochvílová již od
roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů, jde o
nejdéle platný světový rekord v historii ženské
atletiky.
Mimořádně úspěšná je česká tenisová
škola. Martina Navrátilová vyhrála devětkrát nejprestižnější
tenisový turnaj Wimbledon (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986,
1987, 1990). Dvakrát vyhrála Wimbledon Petra Kvitová (2011, 2014)
a jednou Jana Novotná (1998). Jediným českým mužským vítězem
v tzv. open éře je Jan Kodeš (1973), v minulosti triumfoval i
Jaroslav Drobný (1954). Ivan Lendl byl 270 týdnů světovou
jedničkou (v žebříčku ATP), jako dosud jediný český hráč.
Ženskému žebříčku WTA kralovala jako jediná Češka Martina
Navrátilová (332 týdnů). Krom jmenovaných hráčů vyhráli
některý z tzv. grandslamových turnajů Petr Korda (Austrálie
1998) a Hana Mandlíková (Austrálie 1980, 1987, Paříž 1981, US
Open 1985). Krom toho mužská i ženská reprezentace Československa
a ČR vyhrály třikrát Davis Cup (1980, 2012, 2013) a desetkrát
Fed Cup (1975, 1983, 1984, 1985, 1988, 2011, 2012, 2014, 2015,
2016).
Josef Masopust (1962) a Pavel Nedvěd (2003)
vyhráli anketu Zlatý míč, která každoročně hledá nejlepšího
fotbalistu Evropy. Brankář Ivo Viktor skončil v této anketě roku
1976 třetí. Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, Ligu
mistrů, vyhráli Vladimír Šmicer, Milan Baroš (oba roku 2005 s
Liverpoolem), Marek Jankulovski (2007 s AC Milan) a brankář Petr
Čech (2012 s Chelsea). Nedvěd získal roku 1999 s Laziem Řím
Pohár vítězů pohárů. Pohár UEFA (potažmo nástupnickou
Evropskou ligu) vyhráli Jiří Němec, Radoslav Látal (oba 1997 se
Schalke 04), Vladimír Šmicer, Patrik Berger (oba 2001 s
Liverpoolem), Radek Šírl (2008 se Zenitem Petrohrad), Tomáš
Hübschman (2009 se Šachťarem Doněck), Tomáš Ujfaluši (2010 s
Atléticem Madrid) a Petr Čech (2013 s Chelsea). Oldřich Nejedlý
byl nejlepším střelcem mistrovství světa 1934, Milan Baroš
mistrovství Evropy 2004. Legendárním střelcem, jehož velkou část
kariéry však pohltila druhá světová válka, byl Josef Bican.
Nejvíce startů za reprezentaci Československa si připsal Zdeněk
Nehoda, za reprezentaci ČR Karel Poborský, nejlepším
československým reprezentačním střelcem byl Antonín Puč, v
dresu ČR Jan Koller. K dalším úspěšným fotbalistům patří
František Plánička, Svatopluk Pluskal, Ladislav Novák, Antonín
Panenka, Ladislav Vízek, Tomáš Skuhravý a Tomáš Rosický.
Fotbalová reprezentace Československa a posléze České republiky
získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, roku 1934 a
roku 1962. Roku 1976 Československo vyhrálo Mistrovství Evropy.
Stříbro na tomto turnaji národní tým vybojoval roku 1996, bronz
pak v letech 1980 a 2004. Roku 1980 získal olympijský výběr zlaté
medaile na letních olympijských hrách v Moskvě. Před druhou
světovou válkou patřily AC Sparta Praha a SK Slavia Praha k
nejlepším klubům Evropy. Sparta dvakrát vyhrála Středoevropský
pohár (1927, 1935), nejprestižnější klubovou soutěž té doby,
Slavia jednou (1938). Po založení evropských pohárů,
organizovaných od 50. let asociací UEFA, se v nich nejdál dostali
Dukla Praha (semifinále PMEZ 1966/67, semifinále PVP 1985/86),
Sparta (semifinále PMEZ 1991/92, semifinále PVP 1972/73), Baník
Ostrava (semifinále PVP 1978/79), Bohemians Praha (semifinále UEFA
1982/83) a Slavia (semifinále UEFA 1995/96). Čtvrtfinále hrály SK
Hradec Králové, Zbrojovka Brno, TJ Vítkovice, Sigma Olomouc a
Slovan Liberec.
V ledním hokeji patří k největším
reprezentačním úspěchům zlatá medaile na olympijských hrách v
Naganu roku 1998, jejíž cena tkví v tom, že se turnaje zúčastnili
poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů
ze severoamerické NHL. Ke hvězdám týmu patřili zejména Jaromír
Jágr a brankář Dominik Hašek. Jágr je co do počtu bodů
nejlepším aktivním střelcem v NHL a třetím nejlepším v celé
historii této ligy. Dvakrát vyhrál Stanleyův pohár (1990/91 a
1991/92 s Pittsburghem Penguins). Dva Stanley Cupy má i Hašek, s
Detroitem Red Wings (2001/2002, 2007/2008). Třikrát tuto prestižní
trofej vyhrál Jaroslav Pouzar a Jiří Hrdina, dvakrát Petr Sýkora,
Patrik Eliáš, Bobby Holík, Michal Rozsíval a Jiří Fischer.
Nejvíce bodů v kanadském bodování získali v základní části
NHL spolu s Jágrem, Eliášem, Holíkem a Sýkorou Milan Hejduk,
Petr Nedvěd, Martin Straka a Václav Prospal, ve Stanley Cupu David
Krejčí a Michal Pivoňka. Před rokem 1989 však čeští hokejisté
NHL mohli hrát jen výjimečně, přesto měli světovou úroveň,
především slavná generace čtyřicátých (Vladimír Bouzek,
Stanislav Konopásek, Bohumil Modrý, Václav Roziňák, Vladimír
Zábrodský, Augustin Bubník, Jaroslav Drobný) a sedmdesátých let
(Jiří Bubla, Ivan Hlinka, Jiří Holeček, Jiří Holík, Oldřich
Machač, Vladimír Martinec, František Pospíšil, Miroslav Dvořák,
Václav Nedomanský, Milan Nový, Jaroslav Holík, Milan Chalupa).
Vladimír Růžička je jediným hráčem, který zažil největší
úspěch 80. let (zlato z MS 1985) i let devadesátých (zlato z
Nagana). Jiří Šlégr je spolu s Jágrem jediným českým členem
prestižního Triple Gold Clubu, do něhož symbolicky vstupují
hráči, kteří vyhráli mistrovství světa, olympijské hry i
Stanleyův pohár. Mužstvo Československa vyhrálo mistrovství
světa roku 1947, 1949, 1972, 1976, 1977 a 1985. Mužstvo České
republiky pak v letech 1996, 1999, 2000, 2001, 2005 a 2010. Pět
zlatých z MS má František Kaberle a David Výborný, čtyři Pavel
Patera a Martin Procházka.
Kluby, které vyhrály českou
hokejovou ligu, jsou HC Olomouc, HC Vsetín, HC Sparta Praha, HC
Slavia Praha, Zlín, Dynamo Pardubice, HC Karlovy Vary, HC Oceláři
Třinec, HC Škoda Plzeň, HC Litvínov a Bílí Tygři Liberec.
Československou ligu navíc také LTC Praha, ATK Praha, Motor České
Budějovice, HC Vítkovice, Kometa Brno, Kladno a Dukla Jihlava. V
KHL působil jen krátkou dobu český klub HC Lev Praha, nicméně
probojoval se až do jejího finále.
České
basketbalistky mají tři stříbra (1964, 1971, 2010) a tři bronzy
(1957, 1959, 1975) z mistrovství světa, v roce 2005 vyhráli
mistrovství Evropy. Čeští basketbalisté vyhráli mistrovství
Evropy v roce 1946, šestkrát přivezli stříbro (1947, 1951, 1955,
1959, 1967, 1985). Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž
v basketbale žen (dnes Euroliga, dříve Pohár mistrů evropských
zemí) vyhrála Sparta Praha (1975/76), Gambrinus Brno (2005/06) a
USK Praha (2014/15). V analogické mužské soutěži se probojovaly
do finále kluby Spartak Brno (1963/64, 1967/68) a Slavia VŠ Praha
(1965/66). Nejlepším českým basketbalistou 20. století byl
vyhlášen Jiří Zídek. Jeho syn Jiří Zídek mladší byl prvním
českým hráčem v americké NBA.
Ženská házenkářská
reprezentace vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla
stříbro (1986) a jednou bronz (1962). Muži vyhráli mistrovství
světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva
bronzy (1954, 1964). Získali též stříbro na olympijských hrách
v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál
Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým
Sparty Praha jednou (1962). Filip Jícha byl roku 2010 vyhlášen
nejlepším házenkářem světa.[209]
Ve volejbale má mužská
reprezentace dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly
mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských
her (1964, 1968). Ženy vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy.
Ke
slavným šachistům patřili Wilhelm Steinitz, Richard Réti (viz
Rétiho hra) či Věra Menčíková. Českým přínosem světovému
šachu je rovněž Traxlerův protiútok. Tomáš Enge je jediným
českým účastníkem závodů Formule 1.
Soutěže a sportoviště
Tělovýchova