Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky.
Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů.
Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy
akademie v Praze na Malé Straně. Tradičním sídlem premiéra je
Kramářova vila.
Premiéry samostatné ČR byli: Václav
Klaus (1993–1997), Josef Tošovský (1997–1998), Miloš Zeman
(1998–2002), Vladimír Špidla (2002–2004), Stanislav Gross
(2004–2005), Jiří Paroubek (2005–2006), Mirek Topolánek
(2006–2009), Jan Fischer (2009–2010), Petr Nečas (2010–2013),
Jiří Rusnok (2013–2014) a Bohuslav Sobotka (od 2014).
Součástí
všech vlád ČR bylo ministerstvo financí, zahraničních věcí,
vnitra, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj,
dopravy, kultury, průmyslu, spravedlnosti, školství,
zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí.
V letech 1993–1996 existovalo ministerstvo národního majetku a privatizace, v letech 2003–2007 ministerstvo informatiky.
Ministerstvo vnitra řídí mj. Policii ČR a Hasičský záchranný sbor, ministerstvo dopravy Ředitelství silnic a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury, ministerstvo kultury Národní památkový ústav, ministerstvo financí Celní správu České republiky, ministerstvo obrany Armádu ČR a Vojenské zpravodajství.
Ministerstvo práce řídí Českou správu sociálního zabezpečení a Úřad práce.
Ministerstvo průmyslu řídí Českou obchodní inspekci, ministerstvo spravedlnosti Vězeňskou službu České republiky (soudní moc je proti tomu nezávislá).
Ministerstvo školství řídí Českou školní inspekci.
Ministerstvo zahraničí řídí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a Česká centra.
Ministerstvo zemědělství řídí Státní veterinární správu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní pozemkový úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální a Státní zemědělský intervenční fond.
Mnisterstvo životního prostředí řídí Agenturu ochrany přírody a krajiny, Českou inspekci životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.
Ministerstvo pro místní rozvoj řídí Státní
fond rozvoje bydlení.
Víceméně samostatnými
ústředními orgány státní správy jsou Národní bezpečnostní
úřad, Český telekomunikační úřad, Úřad průmyslového
vlastnictví, Český statistický úřad, Český báňský úřad,
Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (antimonopolní úřad), Správa státních hmotných
rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad pro
mezinárodněprávní ochranu dětí, Úřad pro zahraniční styky a
informace, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro
ochranu osobních údajů a Bezpečnostní informační služba.
Zcela mimo moc výkonou, soudní i zákonodárnou je Nejvyšší
kontrolní úřad.
Sociální smír v zemi zajišťuje
tzv. tripartita, tedy pravidelná trojstranná jednání mezi vládou,
největší odborovou centrálou v zemi (Českomoravskou konfederací
odborových svazů) a zaměstnavateli reprezentovanými Hospodářskou
komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy.
V éře
samostatné ČR se na vládě podílely politické strany ODS,
KDU‑ČSL, KDS, ODA, ČSSD, US‑DEU, zelení, TOP
09, Věci veřejné, LIDEM a ANO. V československé historii to byly
navíc národní demokracie, agrárníci, národní socialisté,
živnostníci, němečtí agrárníci, ľuďáci, němečtí
křesťanští sociálové, němečtí sociální demokraté, Národní
sjednocení, Strana národní jednoty, Demokratická strana, KSČ,
KSS, Občanské fórum, HZDS, OH a HSD‑SMS. Historicky
prvními českými politickými stranami byli staročeši (1848),
mladočeši (1874) a sociální demokracie (1878, pod názvem
Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku).
