Různé noviny a časopisy se řídí dle různých zásad pro citování zdrojů informací, které někdy vycházejí ze starších způsobů (mezitím knihovníky opuštěných). Mezitím se totiž od roku 2011 zavedla nová knihovnická norma. Tou se podle okolností musíte nebo nemusíte (a jen můžete) řídit či inspirovat: norma ČSN ISO 690 (01 0197).
Tímto návodem se doplňují pokyny pro autory.
Norma ISO-690 z roku 2011 citování
archivních dokumentů a rukopisů (nevydané prameny) neřeší.
Přesto se jí můžeme inspirovat. Při citování archivních dokumentů postupujme vždy od většího celku k menšímu v tomto pořadí:
- název instituce (plný oficiální název archivu, muzea),
- značka fondu (sbírky),
- název fondu (sbírky),
- číslo evidenční jednotky nebo číslo ukládací jednotky (karton, kniha, složka, spis, mapa, ...),
- inventární číslo nebo
signatura,
- případně datum a místo vydání listin,
- název nebo stručný popis aktového materiálu, úředních knih aj. a časový rozsah,
- u rozsáhlejších materiálů číslo strany nebo číslo folia.
Poznámka: zda uvádět nejprve číslo evidenční jednotky (číslo ukládací jednotky) a až za ním inventární číslo nebo
signaturu, nechť se každý rozhodne sám.
1) Nejprve napíšeme název ústavu, archivu aj. (a jeho sídlo: umístění, není-li již součástí názvu).
2) Pokračujeme názvem fondu (sbírky) uvozeným slovem „Fond“. Před slovem „Fond“ je značka fondu (nebo sbírky), v případě, že ji daný ústav využívá při své činnosti, a v souvislosti s tím i badatelé, autoři ve svých knihách.
3) Následují inventární číslo nebo/a signatura (je-li signatura nutná pro jisté určení pramene a jeho nalezení při vyhledávání), a
4) číslo kartonu, případně číslo jiné evidenční jednotky (poznámka: v případě uložení dokumentů (aktového a jiného materiálu) v kartonu se lze nově setkat s ukládacím číslem zapsaným ve tvaru číslo ukládací jednotky (kartonu), lomítko, a za lomítkem číslo označující pořadí dokumentu v ukládací jednotce). Poznámka: pořadí bodů 3 a 4 je možno považovat za zaměnitelné, pokud to tak chce autor citace.
5) Za tečku uvedeme název dokumentu nebo jeho popis (regest), je-li potřebný pro jeho rozpoznání.
6) U nezpracovaných fondů následuje za názvem fondu informace o nezpracování: "(nezpracováno)" a popis dokumentu.
Výsledná citace bude podle okolností obsahovat všechny výše popsané údaje, nebo jen některé, určitě ty zásadní, popřípadě některé doplňující.
Moravský zemský archiv v Brně. Fond B 17 Moravské místodržitelství – patenty, kar. č. 5, pův. sig. A 32.
Moravský zemský archiv v Brně. Fond E 21 Františkáni Dačice, kar. č. 10, sig. 10.
Moravský zemský archiv v Brně. Fond G 610 Kober Jan, JUDr., ukl. č. 1/9.
Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově. Fond Archiv města Mikulov,
inv. č. 112, kar. č. 45.
Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově. Fond Archiv města Mikulov
(nezpracováno). Pruská invaze 1866.
Vydané prameny, edice
Dodržuje se znění údajů uvedené na titulu a kromě stran se uvádějí i čísla dokumentu.
Některé zkratky používané v citacích
citováno – cit.
číslo – č., čís.
editor/editoři – ed.
folio – f., fol.
inventární číslo – inv. č.
karton – kar., kart.
recto – r.
rukopis – rkp.
signatura – sig., sign.
strana – s., str.
ukládací číslo – ukl. č.
verso – v.