Základní informace
Délka toku: 61,5 km
Plocha povodí: 1620,19 km²
Průměrný průtok: 17,5 m³/s
Světadíl: Evropa
Země: Morava
Hydrologické pořadí: 4-11-02-001
Zdrojnice
Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva
49°28′11,6″ s. š., 17°57′16,4″ v. d.
288 m n. m.
Ústí
do Moravy u Tovačova
49°25′6″ s. š., 17°19′16″ v. d.
195 m n. m.
Protéká
Morava; Česká republika (Zlínský kraj – Valašské Meziříčí), (Olomoucký kraj – Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Mapa
OpenStreetMap Bečva
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Teplice nad Bečvou a další.
Průběh toku
Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která má 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva (též označována Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována Dolní Bečva) na severních svazích.
K „rožnovskému“ pramenu se lze dostat z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni vede na sever, přímo z vrcholu hory Vysoká.
K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík.
Větší přítoky
levé – Loučka, Juhyně;
pravé – Mřenka, Velička, Jezernice, Trnávka
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 17,5 m³/s.
Hlásné profily:
místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Teplice nad Bečvou 41,40 1275,32 km² 15,5 m³/s 908,0 m³/s
Dluhonice 9,30 1592,81 km² 17,3 m³/s 892,0 m³/s
Historie
Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3.s−1].
Ekologie
Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada. Okolí řeky Bečvy u Skaličky na Přerovsku je ukázkou zachovalé přírody. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.
Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.
Úniky chemikálií v roce 2020
V září 2020 unikla do řeky toxická látka (pravděpodobně kyanid), která způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb. Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.
V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky.
Využití řeky Bečvy
Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovary v Brodku u Přerova a v Prosenici, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.
Na přítoku Bečvy Bystřička je postavena menší nádrž s retenčním a rekreačním účelem. Na Horní Bečvě je postavena nádrž, která má pouze retenční využití.