Základní informace
Délka toku: 18,9 km
Plocha povodí: 73,9 km²
Průměrný průtok: 0,19 m³/s
Světadíl: Evropa
Země: Morava
Hydrologické pořadí: 4-14-02-033
Pramen
malá vodní plocha u Chvalkovic
48°58′47,62″ s. š., 15°30′1,24″ v. d.
okolo 540 m n. m.
Ústí
do Želetavky
48°56′32,14″ s. š., 15°37′20,12″ v. d.
Protéká
Morava, Čechy; Česká republika (Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Želetavka
Mapa
OpenStreetMap BlatnicePotok Blatnice je pravostranným přítokem řeky Želetavky, který protéká na jihozápadě Moravy okresy Jindřichův Hradec, Třebíč a Znojmo. Délka Blatnice činí 18,9 km a plocha povodí měří 73,9 km². Řádově spadá do páté kategorie vodních toků. Pramení severně od obce Chvalkovice (Dešná) v Jihočeském kraji. Východně od Lubnice se vlévá do vodního toku Želetavky. Tak jako ostatní přítoky Želetavky (Bihanka, Menhartický potok) má i Blatnice charakter pstruhového potoka. Přítoky Blatnice jsou malé potoky, které zejména v létě často vysychají Pro Blatnici je typické její meandrování ve vlhkých loukách s hloubením kaňonů a vytváření lesních strží.
Historie
Říčka Blatnice nesla před odsunem německého obyvatelstva název Ungarsbach. Podle názvu potoka byla také pojmenována jedna z polních tratí (Flurname) obce Korolupy. Název potoka neměl nic společného s Uhry, jak uvádí Časopis Německého spolku pro dějiny Moravy a Slezska (německy Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens). Jméno potoka bylo podle historiků odvozeno od slovního základu "unge" (německy Kröte) - ropucha, žabec, žabka, tedy potok s velkým výskytem žab. Blatnice skvrnitá je také jméno žáby, která se na potoce vyskytuje. Původní německé obyvatelstvo nazývalo potok "Klampferbach" a to podle zámeckého mlýna "Klampfermühle" na něm hospodařícím. Gregor Wollny popisuje Uherčický a Vratěnínský rybník jako rezervoáry vody sloužící k hospodářským účelům pro pěstování rákosí. Kaprů v nich bylo jen velmi málo.
Na mapě I. vojenského mapování je zachycena velká vodní plocha na řece Blatnici u korolupského mlýna, která byla v následujících letech vysušena a přeměněna na pole a louky. Na mapě II. vojenského mapování je již zakreslen náhon ke korolupskému mlýnu. Vodní toky luční prostor po jeho obvodu kopírují. Na současném záplavovém území v údolí řeky Blatnice se podepsalo rušení malých vodních mlýnů v 50. letech 20. století, rozorávání mezí v době komunistického režimu, ale také dva stavební zásahy na korytě řeky. V Uherčicích JZD přeložilo kvůli obdělávání louky mechanizací koryto řeky z pravé strany zámecké louky na stranu levou, dokonce se uvažovalo i o zatopení louky a vytvoření rybníka. Tím také došlo k zaslepení náhonu u zámeckého mlýna. Druhý zásah provedlo JZD v Korolupech. V době socialistického budování obce byl zrušen nejen náhon k vodnímu mlýnu, ale také malý rybníček nade mlýnem, který sloužil v době velké vody jako odlehčovací koryto. Hráz původní vodní plochy je dodnes viditelná. Umělý přítok z jižní strany obce v údolí byl přetvořen v rybník, který měl sloužit hospodářským účelům JZD.
Popis toku
Prameniště Blatnice se nachází v malém hájku jižně od obce Dešná, kterou potok ze severu obtéká a po soutoku s Dešovským potokem nabírá prudce jižní směr a následně vytváří vodní plochu Dešná. Na rozhraní Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a Vysočiny přibírá Blatnice Rancířovský potok. Lesní porost podél potoka při úpatí kopce Kysibl asi 2,6 km jihovýchodně od centra obce Rancířov je chráněnou oblastí. V Jihomoravském kraji nabírá říčka jihovýchodní směr a protéká obcí Mešovice. Před obcí Uherčice na svém toku přibírá pravostranný přítok Vratěnínského potoka, na kterém se nachází vodní plocha Vratěnínský rybník. U obce Uherčice se Blatnice stáčí prudce k severu a kopíruje západní hranici zámecké louky, pokračuje kolem zámeckého mlýna (německy Klampfermühle) a Collaltovské cihelny a následně vtéká do korolupského katastru. Obec Korolupy říčka obtéká v západním údolí v malebných meandrech. Zde se nachází vodní plocha Korolupský rybník. Rybník byl vybudován na umělém kanálu protékajícím na jihu obce Korolupy. Vytéká z rybníka a u bývalého mlýna a pily čp. 1. se vlévá do Blatnice. U skalních stěn přírodní rezervace Suché skály a patrové budovy Lubnického mlýna čp. 52 s dochovaným náhonem a vantroky se Blatnice vlévá do vodního toku Želetavky.
Zejména v letním nebo suchém podzimním období mívá Blatnice málo vody. Nejvíce znečišťují a ovlivňují jakost její vody zemědělské chemikálie z okolních polí. Zvláště organická hnojiva zhoršují kyslíkový režim řeky. Výsledky zkoumání z roku 1998 a 2008 potvrdily výraznou devastaci nejen Blatnice, ale zejména i Želetavky. Průzkum potvrdil pro povodí Želetavky schopnost rychlého samočištění a k roku 2015 se pro celý tok Želetavky i s jejími přítoky odhaduje pokles tohoto znečišťujícího trendu.
Hydrické charakteristiky z měřící stanice na Želetavce - průměr z let 1931 a 1960
Název stanice Srážky mm Specifický odtok 1s/km² Průtok m³/s
Nad Blatnicí 6203 440 65
Vegetace
Povodí říčky Blatnice je lemováno převážně lesními společenstvy, která na svazích nad nivami zastupují dubohabřiny. V nivách převažuje vegetace olšového porostu. Luční vegetace je zastoupena převážně ve vlhkých loukách. Zachovalost krásy okolí Blatnice je přímoúměrná stupni vlhkosti a stupni degradování krajiny. V zachovalých oblastech překvapuje pestrost lesních i lučních společenstev. Bohužel zde najdeme i porosty ovlivněné zemědělstvím a lesnictvím. Významnými lokalitami jsou chráněná přírodní památka Kysibl se svým společenstvem listnatých lesů s různě velkými a zachovalými loukami a polními kulturami, přírodní rezervace Suché skály s kamenným mořem a na levém svahu u Lubnice přírodní rezervace Lubnické stráně se stepní květenou, ale i Uherčická louka se dvěma menšími rybníky obklopenými loukami s mokřadními společenstvy vzácných druhů rostlin.