• Pražská župa (župa I)
Zahrnovala území ve středních Čechách (ovšem bez Kladenska) a zasahovala až na Českomoravskou vrchovinu k zemské hranici u Německého Brodu a Pelhřimova. Na jihovýchodě k ní patřily i oblasti jižních Čech okolo města Tábor. Hlavní město Praha součástí župy nebylo a jeho správní a samosprávní status se měl řešit samostatnou úpravou. Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu. Rozloha 11 598 km², počet obyvatel 1 065 115.
• Pardubická župa (župa II)
Zahrnovala území ve východních Čechách na Pardubicku a zasahovala až k zemské hranici u Poličky a Lanškrouna, na severovýchodě k státní hranici s Německem (Kladsko). Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu, při zemské a státní hranici s pásem německého osídlení. Rozloha 3 980 km², počet obyvatel 478 315.
• Královéhradecká župa (župa III)
Zahrnovala území ve východních Čechách na Královéhradecku a zasahovala až k státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu, v severní části (Trutnovsko, Broumovsko) ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 3 678 km², počet obyvatel 506 756.
• Mladoboleslavská župa (župa IV)
Zahrnovala území v středních a severovýchodních Čechách, od Polabí, přes Mladoboleslavsko až na Liberecko a do Frýdlantského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně českou župu, v severní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 4 906 km², počet obyvatel 735 817.
• Českolipská župa (župa V)
Zahrnovala území v severních Čechách, od Litoměřicka, přes Ústecko a Děčínsko až do Šluknovského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně o německou župu, bez souvislejšího českého osídlení. Mělo jít o jednu ze dvou žup s německou etnickou většinou. Rozloha 3 240 km², počet obyvatel 566 111.
• Lounská župa (župa VI)
Zahrnovala území v severních a severozápadních Čechách, ovšem zasahovala hluboko do středních Čech na Kladensko a západní okraj Prahy, zahrnovala Lounsko, Mostecko a oblasti Krušnohoří až ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo župu s mírnou českou převahou, v severozápadní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 4 509 km², počet obyvatel 785 725.
• Karlovarská župa (župa VII)
Zahrnovala území v západních Čechách, od Podbořanska, přes Karlovarsko a Chebsko až do Ašského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo o převážně německou župu, bez souvislejšího českého osídlení. Mělo jít o jednu ze dvou žup s německou etnickou většinou. Rozloha 4 058 km², počet obyvatel 536 309.
• Plzeňská župa (župa VIII)
Zahrnovala území v západních a jihozápadních Čechách, od Rokycanska přes Plzeňsko až k Mariánským Lázním a na jihu do Pošumaví až ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v západní části a jižním příhraničním pásu s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 8 399 km², počet obyvatel 756 891.
• Českobudějovická župa (župa IX)
Zahrnovala území v jižních Čechách, ovšem bez Táborska, a na jihu do Pošumaví až ke státní hranici s Německem a Rakouskem. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v jižním příhraničním pásu ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 7 524 km², počet obyvatel 562 886.