• Jihlavská župa (župa X)
Zahrnovala území západní a jihozápadní Moravy, od zemských hranic s Jihlavou k jihu až ke státní hranici s Rakouskem a k jihovýchodu přes Znojemsko (město Znojmo neúspěšně požadovalo, aby se stalo samo sídlem samostatné župy) až na Mikulovsko. Z etnického hlediska šlo župu s mírnou českou převahou, v jižním příhraničním pásu ovšem s kompaktním německým osídlením. Samotná Jihlava byla v rámci celku položena zcela excentricky. Rozloha 5 419 km², počet obyvatel 432 544.
• Brněnská župa (župa XI)
Zahrnovala území západní, střední a zčásti i jižní Moravy, od zemských hranic u Svitav k Brnu, na východě po Vyškovsko, na jihu až k Pohořelicím. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, jižně od Brna a v okolí Svitav ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 5 236 km², počet obyvatel 755 620.
• Olomoucká župa (župa XII)
Zahrnovala území severní a střední Moravy a západní části českého Slezska, od javornického výběžku na státní hranici s Německem, k jihu přes masiv Jeseníků a Šumpersko k Olomouci a dál na Kroměřížsko. Patřila k ní i menší exkláva okolo města Jindřichov v českém Slezsku, ale šlo o omyl při přepisu rozhodnutí ústavního výboru parlamentu do finálního znění zákona, který byl proto ještě během roku 1920 korigován a Jindřichov s okolím začleněn do Moravskoostravské župy. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v severní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 6 803 km², počet obyvatel 804 679.
• Uherskohradišťská župa (župa XIII)
Zahrnovala území jihovýchodní Moravy, od Zlínska na severu přes Uherské Hradiště, Hodonínsko a Břeclavsko. Na východě ji vymezovala hranice se Slovenskem. Z etnického hlediska šlo župu českou, bez souvislejšího německého osídlení. Rozloha 3 394 km², počet obyvatel 378 822.
• Moravskoostravská župa (župa XIV)
Zahrnovala území severní a severovýchodní Moravy a části českého Slezska, od Vsetínska na jihu až po ostravskou aglomeraci a státní hranici s Německem na severu, na západě přes Opavsko a Krnovsko až po Osoblažský výběžek. Z území župy byla původně vyňata menší moravská enkláva okolo města Jindřichov v českém Slezsku a soudní okres Jindřichov byl začleněn do Olomoucké župy. Šlo ale o omyl při přepisu rozhodnutí ústavního výboru parlamentu do finálního znění zákona, který byl proto ještě během roku 1920 korigován a Jindřichov s okolím začleněn do Moravskoostravské župy. Naopak k území Moravskoostravské župy byla ještě v průběhu roku 1920 připojena zrušená Těšínská župa, která po odstoupení podstatné části Těšínska Polsku ztratila demografický a územní potenciál samostatné župy. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v severním příhraničním pásu na Opavsku s kompaktní oblastí německého osídlení a na severovýchodním hraničním pomezí s polským osídlením. Rozloha 4 613 km², počet obyvatel 653 304.
• Těšínská župa (župa XXI)
Těšínská župa měla zahrnovat těšínskou část bývalého Rakouského Slezska. Šlo o soudní okresy Bílsko, Bohumín, Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Slezská Ostrava, Skočov, Strumeň a Těšín s etnicky převážně polskou, zčásti českou a zčásti německou populací. Po odstoupení části Těšínska Polsku pak byla župa omezena jen příslušnou částí českého Slezska od Frýdku po Český Těšín, čímž ztratila demografický a územní potenciál samostatné župy. Ještě během roku 1920 byla zrušena a československé území Těšínska připojeno k Moravskoostravské župě.