České
divadelnictví má kořeny již ve středověku. Nejstarším
dochovaným dramatickým dílem s využitím češtiny je zlomek
česko‑latinské hry ze 14. století, zvané obvykle
Mastičkář. Původně šlo o jakousi mezihru v inscenaci
evangelijních scén - popisuje situaci, kdy jde Ježíšova matka
Marie na trh koupit vonné masti k nabalzamování mrtvého Ježíšova
těla. Scéna se však stále více osamostatňovala a popisovala
satiricky poměry v měšťanském prostředí.
V 19.
století sehrálo divadlo výraznou roli v národním obrození
(Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl). Emancipační snahy
českého národa se v 2. polovině 19. století projevily otevřením
Národního divadla v Praze v roce 1883. Národní divadlo od té
doby uvádí jak opery tak činohry. V 90. letech 19. století
pronikaly do českého divadla evropské literární směry, zejména
realismus, který reprezentoval Ladislav Stroupežnický, především
svou vesnickou veselohrou Naši furianti, a posléze zejména bratři
Mrštíkové svou Maryšou. Také Gabriela Preissová přinesla na
česká jeviště silná témata (Gazdina Roba, Její pastorkyňa).
Za tuto moderní dramatiku bojoval zejména režisér Jaroslav
Kvapil, který se též prezentoval jako dramatik (Princezna
Pampeliška).
V první polovině 20. století došlo k
rozvoji avantgardního divadla reprezentovaného Osvobozeným
divadlem Jiřího Voskovce a Jana Wericha, nebo Emilem Františkem
Burianem, Jiřím Frejkou, Jindřichem Honzlem či Jiřím Mahenem.
Na světových jevištích se nejvíce prosadily hry Karla Čapka
(R.U.R., Věc Makropulos), nebo Františka Langera (Periférie).
Ve
druhé polovině 20. století získal výjimečný mezinárodní
ohlas projekt Alfreda Radoka Laterna magika, první multimediální
umělecký projekt na světě, připravený původně pro světovou
výstavu Expo 58. Vznikl též fenomén divadel malých forem:
Semafor (Jiří Suchý a Jiří Šlitr), divadlo Na zábradlí (Jan
Grossman, Ivan Vyskočil), Činoherní klub (Ladislav Smoček), Husa
na provázku, Ypsilonka (Jan Schmid), Divadlo Sklep či divadlo Járy
Cimrmana (Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak). V 60. letech se
nejúspěšnějším dramatikem stal Pavel Kohout (zejm. August,
August, august), absurdní drama reprezentoval Václav Havel. Ve
Zlíně se narodil známý britský dramatik Tom Stoppard.
K
divadelním oceněním patří Ceny Thálie či Cena Alfréda
Radoka.