O území České republiky se hovoří jako o českých zemích, což je pomocný historicko‑zeměpisný termín používaný jako obecné označení pro území zeměpisně odpovídající České republice. Těmito zeměmi jsou tři historické "české země" – Čechy, Morava a (česká)moravská část Slezska.
Pojem
vychází ze zažitého zemského členění politického útvaru na
území dnešní České republiky. To vydrželo od středověku až
do roku 1928. Tehdy byla Morava a České/Moravské Slezsko spojeny
do jednotné Moravskoslezské země. Popřípadě až do roku
1949. Tehdy byly země administrativně zrušeny. Nicméně i poté
se jako české země označovala českomoravská část
Československa. Vymezení pojmu české země však kolísá.
Součástí území České republiky jsou i tzv. České Rakousy,
což je k ČSR připojená část Vitorazska a Valticko. Ty byly do
roku 1919 součástí Dolních Rakous.
Oficiální název
státu složeného z Čech, Moravy a Slezska je podle ústavy Česká
republika.
Podstatná část veřejnosti dnes
nepoužívá jí některými sdělovacími prostředky vnucované
slovo Česko pro země tvořících Českou republiku. S větším
prospěchem a lépe ve stejné situaci využívá přesné označení
Čechy, Morava nebo Slezsko. Část veřejnosti slovo Česko je
toleruje pouze, je‑li použito jen ve smyslu Čech. Tady
ovšem dochází k nechtěnému matení pojmů.
Zpočátku,
krátce po roce 1918, tehdy ovšem v jiných podmínkách, po kratší
dobu a v daleko menší míře bylo odmítáno i označení
Československé republiky coby Československo.
Jedno
z užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako
označení zahrnující celé Čechy, v roce 1777 opět jako
synonymum ke slovu Čechy.
V době národního
obrození se používaly i tvary češský a Češsko odvozené
ze základu „Čechy“. Nesprávně se v té době užíval i tvar
čechský. Vliv na vypadnutí jednoho "s" z termínu měla
také jazyková úspornost. Od 19. století se výraz Česko někdy
objevuje nejen jako označení pro Čechy ale pro celé české
země.
V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat
moravský jazykovědec František Trávníček.
Slovník
spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech
a jako zastaralý.
Slovník spisovné češtiny z roku
1978 archaičnost konstatuje u prvního významu. Ve významu
označení české části federace stylovou příznačnost
neuvádí.
Na jaře 1993 Český úřad zeměměřický a
katastrální na základě pověření vlády určil Česko jako
jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky.
Proběhly a probíhají vášnivé a stále trvající spory. Pojem
podporuje část České geografické společnosti (její vedení,
část členů). Označení odporoval prezident Václav Havel a další
osobnosti a obyčejní občané. Termín se i díky snaze spolku pro
jeho prosazení výrazně rozšířil (viz slova Vladimíra
Železného, bývalého ředitele televize Nova: "Čechy,
Morava, Slezsko, to je naše Česko"). Zachoval si značnou míru
spornosti. Spousta lidí s jeho užíváním pro Čechy, Moravu a
Slezsko nesouhlasí. Mnozí lidé jej, když jej slyší nebo čtou,
pociťují jako nepříjemný, chápou jej jako nepravdivý.
Státní
symboly České republiky jsou velký a malý státní znak,
státní vlajka (Česká republika po rozpadu federace
převzala i původní vlajku Československa, jelikož Slovensko
nemělo zájem tuto vlajku použít), standarta prezidenta,
státní pečeť, státní barvy a státní hymna
Kde domov můj?
Státní symboly poukazují na
tradice středověkého českého státu (znak), husitského hnutí
(heslo na prezidentské standartě), národního obrození (hymna) a
Československa (vlajka).