Zeměpis Čech, Moravy a Slezska: Protektorát Čechy a Morava

Po vstupu německé armády do „zbytkového České republiky“ (něm. Rest-Tschechei) byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava, jenž členil na dvě země, jimiž byly Čechy a Morava. Země se dále členily na oberlandráty. V roce 1939 se Protektorát členil na 19 „obvodů vrchního zemského rady“ (něm. Oberlandratsbezirke); 12 v Čechách a 7 na Moravě). Roku 1940 byl počet těchto obvodů v Protektorátě snížen na 15 (z toho 10 v Čechách a 5 na Moravě) a v červnu 1942 byl znovu snížen na 7 (z toho 4 v Čechách a 3 na Moravě). Zrušené oberlandráty částečně nahradila okresní hejtmanství s rozšířenou působností.

Slovácký separatismus

Související informace naleznete také v článku Velké Slovensko.

Inspirováni vznikem samostatného Slovenského státu roku 1939 vyjádřili někteří političtí činitelé ze Slovácka (oblast na jihovýchodě Moravy, zvaná též „Moravské Slovensko“) touhu připojit se k němu. „Moravští Slováci z kraje hodonínského, strážnického, kyjovského, hradišťského i uherskobrodského se počítají ke slovenskému národu a vítají vytvoření samostatné suverénní Slovenské republiky, jejíž suverenitu uznávají i nad krajem moravských Slováků,“ znělo v prohlášení Moravsko-slovenské společnosti. V roce 1940 napsal slovenský premiér Vojtech Tuka memorandum Adolfu Hitlerovi, že „na hranicích protektorátu žije půl milionu moravských Slováků bez menšinových práv a většina z nich žádá připojení ke Slovensku“. Ke Slovensku se podle memoranda měla připojit oblast s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Hranice, Valašské Meziříčí, Vsetín a Bylnice. Podle druhé mapy připojené k žádosti by hranice vedla po trase Valtice–Poštorná–Charvátská Nová Ves–Podivín–Šakvice, následně shodně s první mapou až k městu Kroměříž a odtud Holešov–Bystřice pod Hostýnem–Teplice nad Bečvou–Spálov–Odry.

Němci však žádné z těchto návrhů nepřijali a moravsko-slovenská hranice zůstala zachována beze změny.

Členění v letech 1939–1940

Protektorát Čechy a Morava (německy Reichsprotektorat Böhmen und Mähren) se dělil na tyto země a obvody:

• Böhmen / Čechy

◦ Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady České Budějovice

◦ Oberlandratsbezirk Deutsch-Brod / obvod vrchního zemského rady Německý Brod (Havlíčkův Brod)

◦ Oberlandratsbezirk Jitschin / obvod vrchního zemského rady Jičín

◦ Oberlandratsbezirk Kladno / obvod vrchního zemského rady Kladno

◦ Oberlandratsbezirk Klattau / obvod vrchního zemského rady Klatovy

◦ Oberlandratsbezirk Kolin / obvod vrchního zemského rady Kolín

◦ Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady Hradec Králové

◦ Oberlandratsbezirk Melnik / obvod vrchního zemského rady Mělník

◦ Oberlandratsbezirk Pardubitz / obvod vrchního zemského rady Pardubice

◦ Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady Plzeň

◦ Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady Praha

◦ Oberlandratsbezirk Tábor / obvod vrchního zemského rady Tábor

• Mähren / Morava

◦ Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady Brno

◦ Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady Jihlava

◦ Oberlandratsbezirk Kremsier / obvod vrchního zemského rady Kroměříž

◦ Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady Moravská Ostrava

◦ Oberlandratsbezirk Olmütz / obvod vrchního zemského rady Olomouc

◦ Oberlandratsbezirk Prossnitz / obvod vrchního zemského rady Prostějov

◦ Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady Zlín

Členění v letech 1940–1942