Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Jeho území o celkové rozloze 7188 km² je tvořeno sedmi okresy, které se nachází ve střední části územního Jihomoravského kraje. Jedná se o okresy Blansko, Brno‑město, Brno‑venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
Samosprávný Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s Jihočeským krajem, na západě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem.
Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj).
V Jihomoravském kraji žije přibližně 1,18 milionu obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 50 měst a 40 městysů, a jeden vojenský újezd. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je Brno.
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy, převážně na Moravě jižní, částečně na středozápadní (okolí Boskovic a Letovic). Výjimkou je osada Jobova Lhota v okrese Blansko, která se nachází na území Čech. Oblasti Valticka a Dyjského trojúhelníku v okrese Břeclav byly do roku 1920 součástí Dolních Rakous.
Jihomoravský kraj v letech 1960–2020